Hlavní způsob, jak se psi ochlazují, je pomocí dýchání. Psi mají mnohem méně potních žláz než lidé, a to jenom na polštářkách tlapek, proto jsou za zhoršených podmínek náchylní k přehřátí.
Přehřátí je jednou z nejčastějších nemocí u psů během teplého počasí a vzniká, když váš pes již není schopen regulovat svou tělesnou teplotu, která může dosáhnout až 41oC a více.
V uzavřeném autě teplota rychle stoupá a neproudí v něm vzduch, proto se psi nedokážou dostatečně ochladit. Brachycefalická plemena (například francouzský buldoček, mops, buldog...) jsou ještě víc náchylná na přehřátí hlavně v letních měsících anebo při stresu. Přehřátí hrozí i při přehnané aktivitě.
Teplota psa se označuje za zvýšenou při 39,4oC a více, přičemž se může jednat o horečku anebo přehřátí. Horečku typicky provází apatické chování, neochota k aktivitě a nechutenství, oproti tomu přehřáté zvíře zrychleně dýchá, vyhledává studená místa, pes je na dotek teplejší než obvykle, má zpocené tlapky, tmavorůžové dásně, nebo zvýšenou frekvenci srdce.
Je důležité zpozorovat náznaky přehřátí, protože může vést k selhání orgánů a smrti vašeho psa. Pokud máte podezření na přehřátí vašeho psa, bezodkladně kontaktujte nebo navštivte veterinárního lékaře. Každá domácnost by měla být vybavena teploměrem pro psa. Teplota se měří v konečníku.
Bezpečné, kontrolované snižování tělesné teploty je prioritou. Na hlavu, žaludek, podpaží a chodidla lze nalít studenou vodu (ne ledovou), nebo lze do slabin a podpaží umístit studené vlhké hadříky. Hadříky je třeba průběžně vyměňovat, jinak začnou zadržovat teplo. Zajistěte nepřetržitý proud vzduchu v okolí psa, abyste pomohli zvýšit tepelné ztráty odpařováním, dokud nedorazíte na veterinární pracoviště.
Dlouhodobě přehřátý organismus je vystavený vysokému riziku selhávaní orgánů: kardiovaskulárního, gastrointestinálního, nervového jako i urogenitálního systému, přičemž dochází k závažnému rozvratu vnitřního prostředí. Tenhle stav většinou vyžaduje hospitalizaci, při které se koriguje tělesná teplota, podává se infuzní a podporná terapie na korekci vnitřní dysbalance elektrolytů, acidobázy a tlaku.
V létě je potřeba dávat pozor i na rozpálený asfalt na cestách a chodnících, taky na umělý travnatý povrch. Pokud jdete ven a nejste si jisti, zda jsou chodníky příliš horké, položte hřbet ruky na povrch asfaltu na sedm sekund. Pokud je vám to nepříjemné, je příliš horko na to, abyste psa venčili. Hrozí mu vznik bolestivých popálenin na polštářkách.
Pes kulhá nebo odmítá chodit, olizuje nebo žvýká tlapky, má jinou barvu polštářků, chybí mu část polštářků, má puchýře nebo zarudnutí na polštářkách.
Pokud sledujete změny na tlapkách vašeho psa, nechte ho vyšetřit veterinárním lékařem.
Hlavní způsob, jak se psi ochlazují, je pomocí dýchání. Psi mají mnohem méně potních žláz než lidé, a to jenom na polštářkách tlapek, proto jsou za zhoršených podmínek náchylní k přehřátí.
Přehřátí je jednou z nejčastějších nemocí u psů během teplého počasí a vzniká, když váš pes již není schopen regulovat svou tělesnou teplotu, která může dosáhnout až 41oC a více.
V uzavřeném autě teplota rychle stoupá a neproudí v něm vzduch, proto se psi nedokážou dostatečně ochladit. Brachycefalická plemena (například francouzský buldoček, mops, buldog...) jsou ještě víc náchylná na přehřátí hlavně v letních měsících anebo při stresu. Přehřátí hrozí i při přehnané aktivitě.
Teplota psa se označuje za zvýšenou při 39,4oC a více, přičemž se může jednat o horečku anebo přehřátí. Horečku typicky provází apatické chování, neochota k aktivitě a nechutenství, oproti tomu přehřáté zvíře zrychleně dýchá, vyhledává studená místa, pes je na dotek teplejší než obvykle, má zpocené tlapky, tmavorůžové dásně, nebo zvýšenou frekvenci srdce.
Je důležité zpozorovat náznaky přehřátí, protože může vést k selhání orgánů a smrti vašeho psa. Pokud máte podezření na přehřátí vašeho psa, bezodkladně kontaktujte nebo navštivte veterinárního lékaře. Každá domácnost by měla být vybavena teploměrem pro psa. Teplota se měří v konečníku.
Bezpečné, kontrolované snižování tělesné teploty je prioritou. Na hlavu, žaludek, podpaží a chodidla lze nalít studenou vodu (ne ledovou), nebo lze do slabin a podpaží umístit studené vlhké hadříky. Hadříky je třeba průběžně vyměňovat, jinak začnou zadržovat teplo. Zajistěte nepřetržitý proud vzduchu v okolí psa, abyste pomohli zvýšit tepelné ztráty odpařováním, dokud nedorazíte na veterinární pracoviště.
Dlouhodobě přehřátý organismus je vystavený vysokému riziku selhávaní orgánů: kardiovaskulárního, gastrointestinálního, nervového jako i urogenitálního systému, přičemž dochází k závažnému rozvratu vnitřního prostředí. Tenhle stav většinou vyžaduje hospitalizaci, při které se koriguje tělesná teplota, podává se infuzní a podporná terapie na korekci vnitřní dysbalance elektrolytů, acidobázy a tlaku.
V létě je potřeba dávat pozor i na rozpálený asfalt na cestách a chodnících, taky na umělý travnatý povrch. Pokud jdete ven a nejste si jisti, zda jsou chodníky příliš horké, položte hřbet ruky na povrch asfaltu na sedm sekund. Pokud je vám to nepříjemné, je příliš horko na to, abyste psa venčili. Hrozí mu vznik bolestivých popálenin na polštářkách.
Pes kulhá nebo odmítá chodit, olizuje nebo žvýká tlapky, má jinou barvu polštářků, chybí mu část polštářků, má puchýře nebo zarudnutí na polštářkách.
Pokud sledujete změny na tlapkách vašeho psa, nechte ho vyšetřit veterinárním lékařem.